Alergie a ekzémy

Potravinové alergie

Dramatický nárůst výskytu a závažnosti nejen potravinových alergií na celém světě vyžaduje účinné strategie. Potravinová alergie je způsobena poruchou mechanismů imunitní tolerance. Ta je ovlivňována funkcí a strukturou střevní mikroflóry a změny mikrobiomu (dysbióza), což má klíčovou roli ve vývoji potravinové alergie. 

Faktory prostředí, včetně diety s nízkým obsahem vlákniny / s vysokým obsahem tuků, porod císařským řezem, antiseptická činidla, nedostatek kojení a léky, mohou vyvolat dysbiózu střevního mikrobiomu a jsou spojovány s potravinovou alergií. Nové experimentální nástroje a technologie poskytly informace o úloze metabolitů generovaných z dietních živin a vybraných probiotických kmenů, které by mohly působit na mechanismy imunitní tolerance. Mechanismů je mnoho a stále nejsou zcela definovány. Rostoucí důkazy poskytly užitečné informace o optimálních bakteriálních druzích / kmenech, dávkování a načasování zásahu. Úprava střevního mikrobiomu představuje inovativní cestu ke stimulaci imunitní tolerance, k čemuž přispívají nové znalosti o zásadní roli, kterou hrají živiny a metabolity odvozené ze střevní mikrobioty.

Kožní alergie

Lidský mikrobiom je široká škála mikroorganismů sídlících v našem těle a na něm. Homeostáza mezi imunitním systémem hostitele a mikrobiálním prostředím umožňuje vzájemné výhody a ochranu. Fyziologická bakteriální kolonizace je nezbytná pro vytvoření imunity organismu. Ekosystém lidské mikroflóry lze rozdělit do několika složek, z nichž střevní flóra silně ovlivňuje naše zdraví a hraje klíčovou roli v patofyziologii mnoha nemocí. Gastrointestinální trakt, který je hlavním strážcem imunitního systému, udržuje homeostázu s prospěšnými mikroorganismy tím, že toleruje typické antigeny flóry. Dysbióza může vyvolat zánětlivou reakci následovanou poškozením tkáně nebo autoimunitními procesy. Změny střevního mikrobiomu jsou spojeny s patogenezí alergických, kardiovaskulárních, gastrointestinálních, metabolických, neurovývojových, psychiatrických a neurodegenerativních onemocnění a rakoviny. Navíc přibývá důkazů spojujících stav kůže s gastrointestinálním mikrobiomem, který byl popsán jako "osa kůže-střevo". Střevní mikrobiom tak sehrává důležitou roli v patogenezi vybraných alergických a zánětlivých kožních onemocnění.

Ekzémy

Kromě kožního mikrobiomu sehrává u tohoto onemocnění důležitou roli i mikrobiom střevní. Jakkoli příčina vzniku ekzémů zůstává stále neobjasněna, výzkumy poslední doby nás pochopení jejího mechanismu přiblížily. Kožní bariéra je pouze jedním z rozhraní mezi mikrobiálním světem a naším imunitním systémem. Nedávné pokroky v molekulární technologii poprvé ukázaly skutečný rozsah normálního lidského mikrobiomu a změny pozorované u chorobných stavů. Významně se uplatňuje přínos střevního mikrobiomu a jeho ovlivnění prostřednictvím použití probiotik. Je třeba zdůraznit, že mikrobiom samostatných systémů, včetně střeva, hraje významnou roli v manifestaci této kožní poruchy. Včasná interakce mezi mikrobiomem a imunitním systémem prostřednictvím více cest (kůže-střevo-plíce) by mohla reálně ovlivnit riziko následného rozvoje atopických onemocnění. Uvědomit si roli mikrobiomu v péči o pacienti se zánětlivými onemocněními kůže je proto velmi důležité.

Canani RB et al Front Immunol 2019 - odkaz na zdroj;
Polkowska-Pruszyńska B J Eur Acad Dermatol Venereol 2020 - odkaz na zdroj
Thomas LC, Fernández-Peñas P Australas J Dermatol 2017 - odkaz na zdroj